Obecni lesní majetky nejsou ve vlastnictví právnické osoby, která je obhospodařuje a nemohou být proto také ve výlučném vlivu managementu právnické osoby. Obecni lesy jsou v přeneseném významu majetkem všech občanů města a odpovědnost orgánů města za jejich dobrý stav a také dobrou ekonomickou výkonnost je nezpochybnitelná a nezastupitelná. Proto se musí hospodářská strategie řídit koncepcí, která stanoví hlavní směry správy majetku jak po stránce odborně-lesnické, tak ekonomické.

Základní strategické cíle

• maximalizace dlouhodobých společenských přínosů (zkvalitňovat a rozšiřovat nabídku mimoprodukčních funkci lesa) ve prospěch občanů formou aktivního přizpůsobovaní lesa potřebám i oprávněným požadavkům občanů města
• maximalizace celkové hodnoty lesního majetku při respektovaní legislativních požadavků a potřeb maximalizace společenských přínosů v oblasti mimoprodukčních funkci
• uplatněním principů trvale udržitelného hospodařeni v lesích města Olomouce zajistit trvalou produkci kvalitní dřevní hmoty a využívání lesních porostů takovým způsobem a v takovém rozsahu, že jejich stabilita, biodiverzita, autoregenerační kapacita, vitalita, produkční schopnost a schopnost plnit mimoprodukční funkce lesa zůstanou trvale zabezpečeny

Dlouhodobé hospodářské cíle

• vytvořeni optimálního vztahu mezi plněním všech funkci lesů obhospodařovaných akciovou společnosti Lesy města Olomouce a tržním ekonomickým prostředím, zajistit přitom trvalou produkci kvalitní dřevní hmoty při respektovaní a rozvíjení všech funkci lesa
• cílevědomá přeměna monokulturního, velkoplošného hospodařeni na hospodařeni diferencované, maloplošné, s důrazem na podrostní a přírodě blízké formy
• zásadní diferenciace hospodařeni v návaznosti na diferenciaci typologických stanovištních podmínek a stávajících porostních poměrů – původnost, stabilita, zdravotní stav porostů
• přednostní uplatňování přirozené obnovy u všech geneticky vhodných dřevin s cílem maximálního využití přirozené potence porostů s využitím vyššího obmýti a prodloužené obnovní doby.
• uplatňování forem středního lesa na lužních stanovištích v případech, kdy ochrana přírody jiné intenzivní způsoby hospodařeni v lesích nepřipouští
• geneticky, druhově a zdravotně nevhodné porosty koncepčně převádět na porosty věkově, druhově a prostorově diferencované, využit různé formy a způsoby obnovy včetně případného urychleni obnovy při využiti nižšího obmýti a kratší obnovní doby, např. u porostů silně poškozených hnilobou
• rozpracovaní kompaktních homogenních porostů s důrazem na podrostní a maloplošné hospodářské způsoby
• přednostní uplatňování melioračních a zpevňujících dřevin na předsunutých obnovních prvcích a v podsadbách
• při zakladaní nových porostů dbát na vytvořeni porostního okraje jednotlivých izolovaných častí lesního majetku ze zpevňujících dřevin, hlavně listnáčů a do porostního pláště přimísit i plodonosné dřeviny
• přiblížit se k přirozené skladbě lesních porostů zvyšováním druhové diverzity lesních dřevin, přiměřeně uplatňovat produkčně vhodné druhy s využitím co nejširšího množství druhů přimíšených melioračních a zpevňujících dřevin
• zásadní diferenciace výchovných zásahů dle dřeviny (smrkové, borové, listnaté), původu porostu (uměle založené, z přirozené obnovy) a jeho vývojového stadia, s cílem snížit výchovné zásahy v podúrovni se zřetelem na žádoucí vertikálni prostorovou diferenciaci porostů
• při výchově zásadně podporovat meliorační a zpevňující dřeviny i další vtroušené dřeviny

Celkově lze shrnout politiku hospodaření do věty :

Spravovat les co nejlépe a v co nejlepším stavu jej předat následujícím generacím.